Úporná letní horka, bleskové povodně, nepředvídatelné střídání počasí. Změny klimatu se naplno projevují, jižní Morava je navíc oblastí, kde je lidé pociťují nejvíc. Účinnou obranu proti klimatické krizi našla už před 25 lety starostka brněnského Nového Lískovce a dvojka krajské kandidátky Hlas Moravy Jana Drápalová.
Zateplením tamního sídliště se jí povedlo vyřešit nejen přehřívání panelákových bytů, ale také ušetřit. „Energetická krize před dvěma lety jasně ukázala, že ceny energií mohou jak veřejné rozpočty, tak peněženky běžných lidí pořádně zatížit. A právě v tom musí být Jihomoravský kraj obcím a městům připraven pomáhat,“ říká Jana Drápalová.
Jaká byla očekávání městské části, když jste se do zateplení sídliště pustili?
Když jsme v Brně-Novém Lískovci před 25 lety zateplovali první paneláky, plánovali jsme ušetřit 60 % nákladů na vytápění. Vtip byl v tom, že jsme se neřídili tím, co se tehdy dělalo běžně, ale koukli jsme se k sousedům do Rakouska a do týmu jsme přizvali odborníky z neziskovek i univerzit. Máme například 20 cm izolace a trojskla v oknech. Nájemníci tak získali nejen opravené domy, ale i téměř 70% úsporu nákladů za teplo.
Kolik peněz díky tomu lidé ušetřili?
Za 10 let obyvatelé 850 bytů uspořili pro mě až neuvěřitelných 130 milionů korun.
Ušetřila i městská část?
Modernizovali jsme i školy, školky a další budovy v majetku obce. V roce 2009 jsme za energie ve školách vydávali 30 % obecního rozpočtu a v roce 2016 už to byly jenom 4 %.
Je to praxe, kterou chcete přenést i na kraj?
Rozhodně. Jihomoravský kraj má ve svém majetku velké množství budov středních škol, nemocnic, domovů pro seniory a jiných veřejných budov a výdaje za energie v nich zatěžují rozpočet kraje. Mnoho budov je v takovém stavu, že potřebují opravy tak jako tak. A na to máme řešení. Připravit projekty na modernizaci krajských budov tak, aby mohly být využity dotační tituly z evropských a národních zdrojů na modernizaci a zateplení těchto budov. Jejich ředitele motivovat k neplýtvání tak, jak to děláme v Novém Lískovci. To, co za energie v rozpočtu ušetří, jim zůstane a mohou to následně využít pro rozvoj organizace.
Co ještě může kraj udělat?
Kraj musí také poradenstvím a pomocí s přípravou projektů a získávání dotací pomáhat obcím v kraji. Starostové obcí potřebují nejen příklady dobré praxe, ale také pomoci s přípravou projektů a získáváním dotací. Malé obce si nemohou dovolit platit energetické manažery nebo soukromé firmy. Tuto službu jim musí Jihomoravský kraj poskytnout zdarma.
Má na kraj nějaký vliv i otázka brněnské spalovny?
Třetí kotel v brněnské spalovně kraj nutně potřebuje. Jednotlivé obce nemohou samy řešit, co s vyprodukovaným komunálním odpadem. Kraj má podle zákona povinnost zpracovat plán odpadového hospodářství kraje. Za naplňování krajského plánu odpadového hospodářství musí samospráva kraje převzít odpovědnost a ve spolupráci s městem Brnem zajistit, aby ten odpad, který nejde využít a nesmí být ani uložen na skládky, mohl být energeticky využit. Není možné před tímto problémem zavírat oči, jak to dělá dosavadní vedení kraje. Důsledkem by totiž bylo výrazné zdražení poplatku za komunální odpad pro obyvatele jihomoravských obcí.
Comments